Služby Library 2.0 - úvod do služeb

Podstatou modelu Library 2.0 není bezhlavé zavádění nových služeb nebo zlepšování stávajících s pomocí moderních technologií a postupů. Hlavním cílem je především poznat potřeby uživatelů a reagovat na ně, tj. poskytnout služby žádané. Jakékoliv služby, ať už tradiční či nové, by tedy měly být koncipovány právě tak, aby bylo uvedeného cíle dosaženo. Samozřejmě i s ohledem na celkovou vizi a poslání instituce. Řada knihoven nabízí tradiční knihovní služby, které jsou uživateli dobře přijímány. Stejně tak existují knihovny se zcela novými a moderními službami, jež jsou taktéž úspěšné v plnění uživatelských potřeb. Zde je jasně patrné, že úspěšné a efektivní fungování jakékoliv služby je určeno uživateli. Tady je ten klíč, který je zásadní pro model Library 2.0. Hlavním cílem je uspokojit potřeby vycházející z reálných požadavků uživatelů. Žádné služby by neměly existovat bez možnosti průběžné kontroly a vyhodnocení. Doposud úspěšné fungování služby nezaručuje tento stav i v budoucnu. Faktem tedy je, že žádná služba nemůže být úspěšná bez určitého stupně zpětné vazby či spolupráce ze strany uživatelů knihovny.

Než se knihovny přímo pustí do procesu zavádění či inovace konkrétních služeb, musí mimo jiné dostatečně podrobně naplánovat metodiku realizace. Ta umožňuje pro každý typ knihoven zvlášť stanovit nejvhodnější a optimální způsoby aplikace služeb modelu Library 2.0. Příklad metodiky jednotlivých procesů realizace modelu Library 2.0, sestavené pro vysokoškolský typ knihoven, přináší kapitola s názvem „Teoretický koncept implementace modelu Library 2.0 v prostředí vysokoškolských knihoven“.

Zavádění nových uživatelsky řízených služeb, stejně jako i procesy rozvoje a zatraktivňování tradičních (původních) služeb, by se tedy neměly dít živelně nebo jen proto, že jsou současným trendem. Zde opět platí pravidlo respektování uživatelských potřeb. Struktura služeb by měla zahrnovat konstantní změnu a uživatelskou účast, jejichž význam byl již vysvětlen. Uplatňování výše popsaného hraje velkou roli v tom, aby knihovna mohla považovat své služby za Library 2.0.

Stále rostoucí počet aplikací Webu 2.0 a jejich následná implementace v prostředí knihoven umožňuje nejen uživatelům, ale i zaměstnancům plně využívat výhod těchto aplikací. Použít je k zefektivnění knihovnických procesů, k propagačním a marketingovým účelům, k dosažení uspokojování potřeb uživatelů, k rozvoji uživatelské základny, ke vzájemné komunikaci, k rozvoji učení a rozšiřování znalostí (e-learning 2.0), ke spolupráci a rozvoji účastnictví, ke sdílení informací a k budování trvalých a pevných sociálních vztahů mezi knihovnou a uživateli. Velký přínos mají služby modelu Library 2.0 v možnosti oslovení cílových skupin různého věku a sociálního postavení. Dokáží optimálně reagovat na potřeby komunit i národnostních menšin a rozvíjet spolupráci s nimi.

Stejně jako zavádění nových inovativních služeb modelu Library 2.0 je neméně důležitá především i propagace jejich existence. Právě snaha o maximální podporu toho, aby se uživatel o službě dozvěděl, je jednou z hlavních podmínek úspěšnosti. I pro tento účel se aplikace Webu 2.0 dají vhodně využít. S pomocí nástrojů Webu 2.0 může knihovna oslovit uživatele mnoha účelnými způsoby v rámci prostředí, jež je jim blízké. Nesmíme ale zapomenout, že užití aplikací Webu 2.0 pro potřeby propagace nových služeb musí knihovna samozřejmě skloubit s tradičními a prověřenými způsoby propagace, které běžně využívá.

Model Library 2.0 však nezahrnuje pouze aplikaci služeb souvisejících s Webem 2.0 – tedy technologií Webu 2.0, fungujících prostřednictvím jejich implementace v elektronickém prostředí knihovny. Připomeňme, že model Library 2.0 je založen především na přístupu, otevřenosti a spolupráci. Řada odborníků proto vztahuje služby modelu Library 2.0 i na fyzické prostředí knihovny. Např. Marylaine Block ve svém článku představuje řadu takovýchto služeb včetně popisu účelu jejich použití. Z nich si pro příklad jmenujme: fyzické diskuse o službách knihovny s uživateli, poradní výbory, zájmové programy (výstavy děl uživatelů, hudební produkce uživatelů na půdě knihovny), besedy a kroužky, knižní kluby, výuka počítačové gramotnosti, výuka užívání nových technologií aj.

Navzdory výše uvedenému se v této práci dále zaměříme především na možnosti využití nových technologií v oblasti elektronického (virtuálního) prostředí knihovny s odvoláním na klíčovou charakteristiku Library 2.0, a to: uplatnění technologií a principů Webu 2.0 v prostředí knihovny.

Obecné rozdělení služeb

Na technologie Webu 2.0 je třeba pohlížet jako na nástroje a prostředky pomáhající knihovně přesunout se za stávajícími i potenciálními uživateli a umožňující poskytnout těmto uživatelům služby dle jejich potřeb a požadavků. Služby modelu Library 2.0 se liší právě tím, v jaké míře se vztahují k aplikacím Webu 2.0.

Hledisko přímého účinku Webu 2.0 na knihovnické služby

▪ služby vycházející z pojetí Webu 2.0 – realizace knihovnických služeb založených na charakteru Webu 2.0. Uživatelé, jež používají služeb Webu 2.0 mimo prostředí knihovny, očekávají podobné funkce plynoucí z těchto aplikací i v rámci služeb knihovny. Příkladem může být možnost taggování či komentářů v OPACu.

▪ služby Webu 2.0 používané pro poskytování knihovnických služeb – realizace knihovnických služeb prostřednictvím existujících technologií Webu 2.0. Což znamená: klasické standardní aplikace Webu 2.0 použité jako plnohodnotné či doplňkové služby knihovny.

Knihovna může např. vytvořit svůj účet na Flickru, MySpace či profil na Facebook. Touto cestou se lze setkat s veřejností a s novými uživatelskými potřebami. Flickr účet umožní knihovně zveřejnit fotografie z knihovnických akcí a případně i na tyto akce obrazovou formou (plakáty, pozvánky) zvát, nebo sledovat uživatelské komentáře. MySpace profil přináší knihovně nástroj, jak se setkat s uživateli v místě, kde se často a rádi ve svém volném čase pohybují. To by zahrnovalo např. implementaci OPAC vyhledávání do profilu MySpace.

Hledisko nepřímého účinku Webu 2.0 na knihovnické služby

▪ služby jako odpověď na kulturní účinky Webu 2.0 – protože většina z aplikací Webu 2.0 má sociální, spolupracující a interaktivní charakter, jejich účinky vnikají do života uživatelů. Ovlivňují způsoby, jak lidé pracují, komunikují a společensky se stýkají. Tento soubor služeb je proto spíše netechnický. Uplatňují se zde především nové metody sociální interakce. Uživatelé si zvykli komunikovat s pomocí služeb instant messagingu, MySpace nebo Facebook. Zmíněný fakt by měl vést knihovny k tomu, aby přesouvaly některé své služby na tato místa a účastnily se popsaných procesů, jež se staly součástí života uživatelů.

▪ služby jako odpověď na environmentální účinky Webu 2.0 – účinky Webu 2.0 působí na prostředí, ve kterém knihovny fungují. Aplikace Webu 2.0 ovlivňují knihovní oblast tím, že mění informační prostředí. Zavádějí zcela nové druhy informačních zdrojů, metody práce s informacemi, očekávání uživatelů. Nejlépe lze následující služby popsat na příkladu, jak Web 2.0 princip „čtení/psaní webu“ ovlivnil publikování. Byla umožněna oboustranná komunikace mezi autory a čtenáři. Jakákoliv změna modelu publikování informací má jasný vliv na knihovnickou sféru. 

Použité zdroje

Vaše reakce uvítám v diskusním fóru.